Vlastivědný spolek Českolipska

Pašijové hry v Mimoni

S pašijovými hrami, jako jednou z forem náboženských her, se v severních Čechách setkáváme od konce 16. století. Drobná divadelní představení se postupem času rozrostla v rozsáhlé inscenace pojednávající o Kristově utrpení. V Mimoni se prvně s takovouto hrou setkáváme v roce 1673. Po delší odmlce dochází v 1. polovině 20. století k obnovení pašijové tradice, kdy hry přerostou v kulturně náboženský fenomén přesahující hranice města. Věhlasná představení ukončuje nástup 2. světové války, odsun německého obyvatelstva a poválečné kulturně politické proměny. Obnova tradice her na přelomu 20. a 21. století již reflektuje nový sociálně náboženský kontext. Tato přednáška si dává za cíl posluchače seznámit s fenoménem pašijových her v Mimoni, a kromě historiografických údajů nabídnout nové poznatky o hudební složce her, jež měla přinejmenším od 20. století v inscenacích nezastupitelnou roli.

Po stopách W-lágru. Komentovaná prohlídka českolipským lágrem

V dnešní Heroutově ulici je objekt, který sloužil několika účelům. Do nově postavených ubikací se zde v roce 1939 nastěhovali vojáci německé armády, kteří se na nedalekém cvičišti připravovali na boj na frontě. Poslední voják odtud odešel 5. května 1945 a už o měsíc později se zde začala psát smutná kapitola sběrného a internačního tábora. Ten byl zrušen na konci roku 1946. Dřevěné ubikace zmizely, začaly se zde stavět garáže, objekt sloužil podnikům ČSAD a SVAZARMU. Dají se na místě bývalého lágru, kterým prošlo přibližně 30000 internovaných, najít ještě nějaké stopy z období 2. světové války a poválečných let? Pojďte s námi v sobotu 11. dubna na procházku, sraz je ve 14 hodin před muzeem. Na komentovanou prohlídku areálem Vás zve historik a archivář Michal Rádl, autor knihy W-lágr.

Pochody a transporty smrti 1944–1945. Organizace, průběh a důsledky

Na jaře roku 1944, v situaci, kdy se fronta neúprosně přibližovala k hranicím Třetí říše, zahájilo nacistické vedení tzv. evakuaci koncentračních táborů. Za tímto eufemistickým označením se skrývaly masové transporty statisíců vězňů, kteří byli v atmosféře strachu, chaosu a rozpadající se moci SS vyháněni z táborů a hnáni do nitra Německa. Bez dostatečného jídla, oblečení i lékařské péče putovali v přeplněných dobytčích vagonech, na nákladních vozech, na lodích i pěšky – často stovky kilometrů. Tato „operace“ probíhala v několika vlnách a její závěrečná fáze na jaře 1945 se vyznačovala výrazným organizačním chaosem, improvizací a brutalitou. Stráže reagovaly na rychle se měnící situaci na frontě, mnohdy bez jasných rozkazů, a výsledkem byly tisíce mrtvých podél silnic a železničních tratí napříč střední Evropou. Právě pro vysoký počet obětí a extrémní podmínky se tyto události v historiografii i kolektivní paměti ustálily pod označením „pochody smrti“ a „transporty smrti“. Přednáška se zaměří na průběh tzv. evakuace koncentračních táborů v širším historickém kontextu závěru války a představí konkrétní příklady transportů a pochodů.

Máchovy inspirace v Máchově kraji

V letošním roce si připomínáme 190. výročí prvního vydání Máje a úmrtí K. H. Máchy. Zároveň také 660 let od založení Velkého rybníka – Máchova jezera. Čím vším kraj pod Bezdězem oslovil básníka, že se sem pravidelně vracel a našel zde četné inspirace pro některá svá stěžejní díla, zejména pro svou básnickou skladbu Máj? Jak se zdejší kraj a jeho lidé odvděčili svému básníkovi? To vše se pokusí poodhalit ve své přednášce ctitelka Máchova díla a milovnice Máchova kraje Renata Mauserová.

Program duben-červen

Program akcí na další měsíce